Czech airsoft team
Czech
akce 2018

DOSTUPNÉ AKCE
Leden
 --
Únor
  --
Březen
03.03.2018 : CoW-Soudný den
23.04.2018 : CoW-Soudný den/Reload

Duben
 13.04.-15.04.2018 -
Border War 10 - The Beast Slayer
 21.04.2018 -Zaragua - Next 9 hour
Květen
CoW
31.05.-2.6.2018 - EVO & BREN 2018 CR
Červen
--
--
Červenec
--
Srpen
 Zaragua
Září

30.09-02.10.2018 - BW BO
Říjen
 Call of War
Listopad
Call of War

Galerie obsahuje pouze 1 obrázek.

Wiking Tournament

 

30.března 2013 se ve Skrytíně konala dlouho připravovaná a očekávaná akce Tournament. Jednalo se o start nové éry airsoftu, nové série našeho týmu, naší rodiny, nás Wikingů. Akci dávali dlouho dohromady náš generál Rommel a Gabriel. Připravovali akci pro nás dlouho a vyplatilo se. Světe zírej.

<photo id=”1″ />

Akce se zúčastnilo 15 Wikingů a pár Peacemakerů, sešlo se nás něco málo přes dvacet. Nutno dodat, že dva Wikingové si přivedli i své krásné Valkýry. Ještě ta Valhala a bylo by to se vším všudy. I když nějaký ten alkohol chyběl, ale tak chceme hrát rozumě.

 

Před rozběhnutím akce se zavedl důležitý Briefing. Vysvětlili se role kontrolorů, úkoly a systém bodování. Byly čtyři skupiny o počtu 4 – 6 členů. Šest členů byla vyjímka (zdravotní stav jednoho člena). Každá skupina měla svou barvu, své tři vlajky, na kterých byly tři nebo čtyři fragy. Byly tři úkoly, během kterých se měly získavat za úspěch body. Tým s nejvíce body samozřejmě vstane přede všemi jako vítězná skupina. Skupina Wikingů opravdu připravených na cestu do Valhaly. Na mapě s vlastní vlajkou a startem byly označeny i případné mrtvoliště, kde se skupiny museli rychle vrátit do hry zas jako skupina. Platilo přísné pravidlo skupiny, kdy nikdy nikdo nesměl svou skupinu opustit.

 

Prvním úkolem bylo vyrazit ze startu a získat fragy nepřátel. Zde šlo hodně o využití terénu a strategii, kterou si skupina zvolí, šlo o ukázaní hodnot, které hráč airsoftu jako člen skupiny má. Druhým úkolem bylo získání osoby v budově, kdy byla možnost při odvedení nezasažené této osoby na stanoviště získání bonusu. Bonusem byla mapa, na které byly zvýrazněny všechny vlajky nepřítele i vlastní. Skupiny se musely snažit co nejrychleji získat co největší počet vlajek a fragů, aby měly dost bodů na vítězství. zde hráli velkou roli kontroloři s mapama, kteří měli s členy skupiny vymyslet postup. Jak vymyslet systém postupu, aby se nasbíralo co nejvíce? To bylo úkolem pro mozky lidí, kteří chtěli vyhrát. Každý se předvedl, jak mohl.

 

Bodování:        Vlajka               30 bodů

                        Frag                 10 bodů

                        Zasažený hráč  1 bod

                        NPC postava    10 bodů

                        Odvedení post. 30 bodů

 

Skupiny IW zabraly první dvě pozice (414 a 368 bodů). Poslední pozice patřila skupině s něco málo přes 200 bodů.

 

Série začala tímto dnem. Uvidíme se do budoucna na této velkolepé události, kdy je o co stát. Hra probíhá nepřetržitě s adrenalinem v krvi a v pohybu. Zastavit znamená ztratit čas a to zas ztracení možnosti získat vlajky, fragy, body. Také bylo důležité, aby členi hlídali své spolubojovníky, postupovali dle své strategie, protože nechat se zlikvidovat znamenalo taky značnou ztrátu času a připsání bodů nepříteli. Akce byla plná takové zábavy, kterou si neprojdeme moc často.

 

Můj názor je, že i kdybych zapoměl na to, že je to jen generální zkouška, tak šlo o opravdu kvalitní zábavu a způsob jak dostat do těla díky počasí a hlavně terénu v jednom místě. Plocha byla na ten den upravena pro počet členů a počasí, příště to bude o dost více než 500 metrů čtverečních. Nemám co akci vytknout. Nebýt počasí a toho, že je to jen zkouška, snad to, že vlajky by neměly být tak hustě rozmístěny u sobě, kdy na stopadesát metrů byli  vlajky tři.

 

Rozhodně přeji mnoho zábavy a zalíbení si tohoto projektu do budoucna. Nestydím se říci, že tu postavíme základy a celou budoucnost severočeského airsoftu, my se ukážeme ve světle se zbraní nad hlavou, my dáme smysl hře a životu airsofťáka. Tímto děkuji všem zúčastněným, kteří se chtěli podílet na testování tohoto projektu a našim dvoum velkým hlavám Rommelovi a Gabrielovi za jejich zápal pro vymýšlení něčeho tak velkolepého. Ať se nám daří i dál.  Awe Wiking.

 

Kdo se chce bavit a zažít něco nového a případně si projít pak celou sérií, ať neváhá a připojí se pak v první ostré verzi.

Rozhodně Vám je pojem airsoft už známý, což je důvodem toho, že zde tento termín nebudu znovu rozebírat. Dnes Vám budu vyprávět o svých zážitcích z vyjímečné airsoftové akce konající se v Trávčicích na námi tolik milovaný Silvester. Silvester je vzácný den, den, kdy se setkáme s přáteli, den, kdy uvítáme jeden druhého v novém roce, který pravděpodobně prožijem podobným způsobem jako rok předchozí. Říká se:,, Co na nový rok, to po celý rok”. Ne vždy je to pravda, ale hráli jsme airsoft a hrajeme airsoft! Ale to tu teď mluvím obecně o Silvesteru, hlavní roli v tomto článku má airsoft ve spojení právě s tímto dnem.

 

Tato akce byla napsána několik měsíců, né-li celý rok, před zahájením na stránkách www.armynet.cz v kalendáři akcí. Toho si také všimla spousta airsoftových nadšenců a účast byla více než dostatečná. Vlastně přišel takový počet hráčů, že se jednalo o velké mínus této akce. Bylo tam hráčů tolik, až to bylo nepříjemné. Zkrátka se zde může použít přirovnání a ptáte se které? Bylo nás tam jako sardinek v konzervě! Sešlo se nás přesně 144. V Trávčicích nám je propůjčen starý, dlouho nefunkční statek, abych byl přesnější, jedná se pouze o kravín. Nejedná se o prostor vhodný ke hře, které se zůčastní takto hojný počet hráčů. ,,Jedná se o vyjímečnou událost, tak proč to nepřekousnout a nejít hlava nehlava do toho se svou manuální brokovnicí M3000 od Cyber-Gun” řekl jsem si, nabil jsem zásobník dvacítkami kuličkami Excell a šel jsem na to!

 

Akce se konala o Silvestera, proto byl přichystán celkem legrační způsob hry. ,,Přilepíme si trochou izolační pásky nafouknuté balónky k hrudi a zádům. Balónky na těle nepřítele se stanou vaším cílem. Bouchne-li Vám nebo jen ulítne jeden z balónků, jdete na mrtvoliště”. Takový byl tedy plán akce. Nápad to byl opravdu dobrý, ale nepočítalo se s tím, že balónky jsou nějak odolnější než jak si každý myslel. Během této hry šel každý sám za sebe, což dodalo hře ten správný odstín. Já osobně jsem se pohyboval po krajních stranách areálu, i když si myslím, že tentokrát bylo úplně jedno, kde se pohybujete. Pohybovat se v tomto místě mezi více než stovkou lidí nebylo snadné, ale legrace si užil každý až dost, alespoň si to tak myslím.

 

V tento den se opravdu nikdo nenudil. Já se dostal do přestřelky jen jednou a to do té za celý den skoro nejkomičtější. Pomalu jsem postupoval vpřed, když najednou přede mne z rohu budovy vyběhl jeden z hráčů. Jednalo se o staršího muže ve věku přibližně šedesáti let. Měl dlouhé šedivé vlasy a také středně dlouhý plnovous. Na sobě měl tmavomodré džíny, šedý svetr a maskáčovou vestu, která se hodila spíše pro rybáře nežli hráče airsoftu. Postavil se přede mne, rychle mne spozoroval a zdvihl své ruce, ve kterých držel velmi elegantní a ne moc výkonnou AEG MP5. Začal mi pálit do balónku, který jsem měl přilepený na hrudi automatem a já se jen koukal, jak se kuličky legračně odráží od mého růžového balónku a balónek ne a ne chtít bouchnout. Sem tam mne nějaká odražená kulička zasáhla do obličeje, ale ani to neštíplo, přitom do mne nepřítel pálil ve vzdálenosti přibližně deseti metrů. Já se jen smál, natáhl jsem brokovnici, zamířil a zasáhl jeho balónek. Nic, po zásahu se nic nestalo, ,,dědek Mrazík” do mne stále pálil tou a samou dávkou ze své MP5 a já zas do něho opakovaně svou brokovnicí. Můj nevinný smích se vyklubal v bolestivý a dusivý záchvat smíchu tak silný, že jsem začal plakat.

 

Náhle nám do zad začalo pálit pár jiných hráčů, ale opět balónky nechtěli bouchnout. Já rychle vzal nohy na ramena a utekl jsem tak rychle, jak jsem jen mohl. Zaběhl jsem do budovy vedle a spatřil jsem svého bejvalého kolegu z týmu Markuse, jak běhá s nožem v ruce. Markus je ,,mentálně oslabený” v dobrém slova smyslu. Zkrátka je to komická postava s opravdu dobrým smyslem pro humor, který se stal už jedním ze standardů akcí v Trávčicích a ve Skalici. Koukal jsem na Markuse, který s dvaceti centimetrovým nožem v ruce běhá k ostatním hráčům a propichuje jim balónky. Na jednu stranu to byla zábavná podívaná, ale na druhou stranu se jednalo o hloupý čin, kterým ohrožoval ostatní hráče na životě, nikdo nic ale neřekl. Když jsem se ho zeptal, proč zde takto běhá s nožem, mi odpověděl takto:,,Někdo mi ukradl můj balónek tak jsem se naštval a proto jejich balónky teď kuchám nožem”. Markus je zkrátka Markus!

 

Když už i zbytku hráčů došly nervy, sešli jsme se na mrtvolišti. Tam nám bylo řečeno, ať si slepíme ze zad a hrudi stále nafouknuté balónky a na povel je pustíme a během toho, co se plynule vznáší do oblak, že máme do nich pálit svými airsoftovými zbraněmi. Byl Silvester a proto nebylo na škodu si zadovádět stejně jako ve veselých dětských letech a proto jsem do vznášejících se balónků pálil tak rychle jak jen to šlo. Žádný balónek ale opětovně nebouchl.

 

Po této blbince, jsme si párkrát zahráli klasický airsoft do vyhlazení týmu nepřítele, popřáli si šťastný nový rok a šli každý sám domů nebo se skupinou do hospody.

 

Děkuji Vám za věnování toho mála času a za přečtení. Doufám, že jste se alespoň trochu zabavili a že nelitujete času věnovanému tomuto článku.

První společná akce NBD Wiking a nového teamu ze Žatce.Akci už od začátku provázely komplikace členů a jejich rozhodování jedu či nejedu a následné odřeknutí účasti.

Teamy-NBD WIKING-Rommel,,Speedy,Bery,Sendy,Krána,Jarda”SOG”,Frosty

4.GSK Wiking-Peter,Aďa,Lukas

KSK Žatec.Kain+3

Lounský digital-4

0600-plánovaný odjezd z Ltm byl zmařen Mušketýrovým přichodem z hospody. Vymlouval se že z hospody vyrazil včas, ale po zhodnoceni jeho stylu chůze a tanečniho kroku který by mu mohl zavidet i mistr světa v breakedance sme jen zírali že vůbec došel…. Závidění hodná situace, protože čas je naplánován s pouze s 20 minutovými intervaly,abychom byly všude včas.Nakonec vyjíždíme ve 0645.Cestou nabíráme další bramborový brigádníky “4.GSK Wiking”z Loun a v Postoloprtech KSK Žatec a Lounský digitály který už tak nějak měli kuličkovej absťák a střileli už i na parkovisti jen tak naprazdno beze zbrani jen aby nějak zahnali krvežižeň po boji…
0800-Těsně před Chomutovem další kolize v podobě hořící gumy Mušketýrova auta. všichni sme si mysleli,že to zase Speedy blbne a že odpalil dýmovnici.. ale zmenšující se silueta jejich auta v zrcátku nás přesvědčovala o opaku… Tak tohle byl zásek na 3/4 hodiny u nedaleké benzinové pumpy.Nakonec se plahočíme do Jáchymova s 2 hodinovým zpožděním.Před námi se otevírá opravdu nádherný pohled na zdejší krajinu,která nedává tušit,že tu někdy trpěli političtí vězni v uranových dolech.

  Pokud se někdy vydáte cestou do Mariánské z Jáchymova tak je to docela peklo,žádná značka atd.navigace měla taky co dělat. V jednu chvíli jsme podle ní vyjeli i do pole a jeli jako motorovej člun řekou… 0945 konečně dorážíme na místo srazu.Po vystrojení se přesouváme do bývalých budov Uranových dolů. [
Akce začíná cca asi po 30 minutách po rozestavění hlídek a umístění raketové základny. 1.Mise nalézt a zlikvidovat minometné hnízdo nepřítele.Ovšem na místě nikdo nikdo nebyl,tak pokračujem dále v hledání až se najednou hlídka s minometem objevila na cestě a po pár minutách střelby se s většími ztrátami ztahuje zpět na základnu.Náš úkol byl splněn s úspěchem a vracíme se zpět. 2.Nepřítel sonduje kolem základny a občas vystřelí,stáhne se.Bez větších výpadů je nadále klid. Aktivita byla na druhé straně spíše 20%. Proto s vybranými jdu na průzkum okolí,kde je až nezvyklý klid. Při cestě zpátky berem jednoho zajatce.
1400-první úkol je dopravit na nosítkách raněného do sektoru pro vyzvednuti helikoptérou.  Na mistě a z místního materiálu udělaných nosítkách nacházime takovýho metrákovýho borce, že sme fakt zvažovali zavolat do radií a televize nova varovaní o přeprave nadrozmernýho nákladu… to vite.. aby na ceste nebyl pak zmatek a kolony… první potiže už byly při jeho zvedaní.  Našli se chtě ,nechtě 4 dobrovolníci… tři dva jedna a… ZVEDÁME! zařval někdo z nás a všichni jsme se vzpříííííííííííííímili… letmý pohled na raněnýho nám dokazoval že jeho těžká dvoupulková prdel byla jeste niž než když lezel na zemi… po drobný úpravě megagumových nosítek se nám to povedlo a za navigováni Frostyho sme se dokázali vypotácet z baráku až na cestu kde hned byla kouřová… všichni sme si utřeli z čela pot a poponesli ho asi 100 m. od základny a konec.
Cestou nás napadli nepřátelé a raněný byl v koncích,což pro nás byla docela výhoda,než se s nim tahat po lesích.
1800-dalším z úkolů bylo nalézt a dopravit raněnýho pilota z nepřatelskýho prostoru na základnu.Bez jakýchkoli potíží byl nalezen a dopraven do bezpečného prostoru,kde na nás čekaly expediční síly které náš ústup kryly až na základnu.
3.Hromadný náběh naší základnu,která už v tu chvíli byla značně oslabená pro nedostatek tekutin vyvolal hromadný výjezd motorizovaneho oddilu dolů do města pro zásoby a hlavně pitivo. akurat že si zvolili trasu snad kolem všech hospod a nevěstinců,ktere v okoli byli.. Zhruba dvě hodiny odrážíme jejich nátlak.  Akce byla zakončena nechutným postupem některých pirátů,kteří ani nevěděli co je to airsoft. Až na tuto čtveřici pitomců se akce vydařila na výbornou.

nolink]

Konec stál fakt za to. Jedem takhle domu a najednou Mušketýrovi zhasne auto a ne a ne nastartovat auto je asi tak po 20 km jízdy Speedy s helmou na hlavě se zase zhostil svýho bojovýho úkolu regulovčíka a odběhl cca 50 metrů za nehybný tři a půl kolový peugeot. řízení dopravy mu fak álo protože žádna kolize s vozidlama nenastala i když nám jeho styl řízení dopravy čas od času připomínal dirigovani česke statni filharmonie a někdy útok roje sršáňů na jeho osobu… že sme,ale vojáci tak sme se nějakým bojovým pokřikem ztmelili dohromady a to musketyrove BVP (bytelne velky peugeot) odtlacil na nejblizsi parkoviste aby nebranilo ostatnim ridicum v jizde…
Po nějakém čase bádání, šroubování a prohlížení snad všeho co v tom aute bylo se rozhodne zavolat asistenční službu,která po nějakych těch minutach, teda spiá hodinách dorazí s mylnou informací,že chce odtáhnout alespoň do Loun. Takhle tam stojim a cca po dvou hodinach se podruhé ptám,koukali jste na pojistky? Kývavý pohyb Mušketýrovy hlavy a odpověď byla ano všechny jsou v pořádku,nic na nich není. Tak mi to nedalo a otevřu pod volantem skřínku a ejhle ji mršku prasklou.Tak jsem ji vytáhl našel v sáčku novou a opatrne jsem ji vtlačil mezi ostatni. Otočim klíčkem v zapalování ,zabublalo to ,zaskřípalo to ,naskočilo to…
Frajer od odtahovky zakulil očima,které nám připomínaly hraci bednu z bubnama na kterých naskocilo BAR BAR BAR a měl hned po kšeftu se slovy no i to se stává. o to lepši byl pohled na Musketyra… Nemusim zde nikomu popisovat jeho výraz jak vypadal před tim šoférem z odtahovky. Ano máte všichni pravdu,měl barvy duhy a jeho ksicht by si mohli v Český televizi zapastelkovat a dat ho jako monoskop po skončeni vysílani… jeho ostuda byla tak velka ze se malem propadnul až do Východniho Německa…. to by pro něj byla jen výhoda protože tak rychle átolu razící stroj na zemi ještě není… takže zůstal pěvně stát na zemi i když malej jako mikrob… Dále jsme jeli stylem “akce pojistka”.
Nevim kolikrát to slovo bylo za dobu jizdy vypuštěno z hub ostatních bojovníků za svobodu pullitru, ale to už snad ani nikdo nespočítá…. jízda pokračovala dál v perfektní pojistkové náladě a se všema hnatama ven z oken aut. Nějak nas ani nemrzelo že když Petr cpal svý 43-ky kanady ven z okna na přednim sedadle tak ukop kryt od zpětneho zrcátka…
V před nami jedoucim bytelně velkým peugeotu bylo asi poměrně vedro protože Speedy se zase rozhodl schladit si svý dvě upocený půlky na kterých seděl v proudu ovívajiciho větru kolem auta… no…. pohled nic moc ale mužu říct že mi to drobec připomínalo polohnědý západ slunce… fakt teď nevim čim to tehdy bylo…. po chvili se ale mezi nás a BVP vtlačil nějakej inteligent s Fordem tranzit a ne a ne se ho zbavit… nakonec se to povedlo. Sám se asi nemohl divat na Speedyho pozadí tak ho raději předjel… to už jejich posádka mezi tim stihla nafouknout šprcku značky durex kterou Speedy pořád nosí na akce a komentuje to slovy KDYBY NÁHODOU…. pověsili ji na anténu a ta tam chvilku hrdinně vlála na počest vracejícího se teamu Wiking…
A najednou jsem se ulek protože kolem nás něco prosvištělo a já si myslel že to byli Speedyho spoďáry ,ale pak když jsem viděl rychle brzdícího Mušketýra ,tak mi došlo ,že to byla asi anténa na,který ta vlajka vlála… pak už bylo videt jen jeho hmatový úkon na místě kde před chvíli byla anténa a jeho monoskopický výraz tváře…. pak už jizda pokračovala v poklidné náladě až domu…. ale byla to aspon nezapomenutelná dávka smíchu a nářez nálady od jednoho z nejvic bojovného teamu v severnich Čechách….

OPERACE BITTER ARTIFICE:

Akce na východě Čech kousek od Trutnova.

Velitelé teamu: Rommel v zastoupení: B3n7s3k

Za Bohemia truppe-Speedy,Otar,Markus,Jacky,Frosty,Gábi,Freon

    Norman truppe-Rommel,Sendy,B3n73k,Mick

Gebirgsjäger regiment-Máca,Conneley + 1

AKCE

Ve 1300 je sraz v plné polní na dolním nádraží a vyrážíme rychlíkem směr Trutnov.Po cestě k nám dosedá ve Štětí Sendy a při přestupu V Nymburku B3n7s3k a hurá do cíle naší cesty kam dorážíme kolem 1800.Na místě na nás čeká odvoz od našich.kolem 1900 doráží i náš poslední člen Gábi.

OTAROVO POJETÍ 

Já na to seru kurva. Honíme se tady jek debilové po horách a jedinej kontakt je blbě čumící bejk.“ Tak tahle věta by mohla zastat celý report z téhle akce.

 

Mohla by kdyby po pár vteřinách nebyl skutečný kontakt a nezačala přestřelka. Křik, dýmovnice a nepřátelský ústup.

 

O dva dny dříve:

„Markusi ,sem ti něco slíbil ve vlaku viď?“ Řekl Otar a začal si sundavat svou výstroj. Přeci jen střepinová vesta je při kickboxu trochu na obtíž.
I marek se začal připravovat na malý přátelský boj. Kamery na mobilech se rozběhli a Sendy obratně zahlásil nastupující bojovníky.

Během pár vteřin padli první rány. Marek trochu zaskočen prvním kopem do úrovně kyčlí začal protestovat. Během pár dalších ran ho Otar přesvědčil že v kickboxu to tak má být.
Netrvalo to dlouho a Marek ležel na zemi se slzami na krajíčku. To mu ovšem nikdo nemůže mít za zlé. Poslední a rozhodující kop byl totiž skutečně rafinovaně mířen do … rozkroku.
Otar se nahnul k Markusovi: „ Nebolí to moc?“
„Ty pičo“Odpověď řekla vše.

Podvečerní idilku jen dokreslovala sada plážového tenisu a létající talíř. Kdo měl chuť tak popíjel pivo a jedlo se co hrdlo ráčilo.

Každá idylka ale jednou skončí. Po hodině „vegetu“ se začali sjíždět protivníci. Nálada se utlumila. Už při prvním pohledu bylo jasné s kým máme tu čest. Kamené tváře bez výrazu a nápis Delta na rukávech.

„Bacha na ně ,vypadaj fakt vostře“ Zaznělo ironicky z hloučku opodál sedících wikingů.
Po krátké rozmluvě s velením Rommelem (za asistence pár zvědavců) . Se začala jednotka balit k ochodu do nedalekého lomu. S trochou toho nespokojeného hlučení kvůli těžké bagáži se Wiking připravil na přesun. Rommel nahnal jednotku do tvaru a „Amíci“ vyrazili. Jako jediní totiž věděli kde to je. V téhle chvíli se to nezdálo jako nic zásadního ale jak se mělo později ukázat ,to ,že „věděli jen Amíci“ se stalo alfou a omegou celé akce.

Cesta skutečně nebyla dlouhá. Sto metrů a bylo po všem. Změna prostředí byla ovšem radikální. Z štěrkového plácku před jakousi betonovou barabiznou jsme se ocitli nad hladinou zatopeného lomu. Na protější straně se do výšky tyčily stěny lomu.
Místo mohlo být sebekrásnější ale bezúčelné stání s bůh ví jak těžkým baťohem na zádech , to rozhořčí kde koho. Wikingové se zkoušeli hecovat kdo vydrží stát déle a nešlo ani o to jak to měl kdo těžké ale o to jak nesmyslné to stání bylo. Nakonec podlehli všichni a celý Wiking se sesypal na několik hromádek. Cigarety a klábosení vyplnili čekání. Kamenitá země ale neposkytovala příliš pohodlí.

Ze tmy se znenadání vynořili další jednotky… A němci to rozhodně nebyli..

Pokračování příště….
 

SOBOTA

0345 Ranní vstávání nebylo opravdu chutné.Změna scénáře a jediné slovo velitele našich skupin dokázalo rozladit většinu naší strany.Tady na tu kótu se musíte dostat z téhle strany,to byla jediná a bohužel poslední slova,která jsem od něj slyšel.Věci do auta a hurá na tůru po kopcích Krkonoš.Cestou míjíme opuštěné pevnosti a nepřítel nikde asi po hodině první kontakt a pár nepřátel šlo do kytek.20 min. odrážíme nepřítele s jedinou ztrátou a postupujem nehostinou krajinou kolem mrtvého jezera hledat nepřátelskou bázi.Problém navstává v okamžiku kdy potřebujem bližší info,zákaz používání Pmr,tel.atd.Nám dosti svazoval ruce.nemůžem tak rychle jít k našim a zasáhnout nepřítele ze zadu.Špatná organizace nás brzdila po celou dobu postupu.1000 telefonický kontakt od někoho z našich a nesrozumitelné vyjádření místa kam se máme přemístit dopadl tak,že po krátké pauze a doplňení sil na další cestu probíráme další postup.V dáli v zatáčce se vynoříli ustupující nepřátelé,pomalu a po s formování do rojnice jsou zatlačováni zpět.1300 velim přesun na bázi.1415 náhodně s Mácou nalezneme bázi nepřátel.Org.akce dává nové souřadnice k přesunu na kótu Baba,vzdušnoučarou cca 4 km.

 Autem jsme přepraveni do míst kde se nachází tvrz Stachelberg.Po zorientování je dán povel k postupu pod  kótu Baba.Vytváříme novou bázi naší skupiny.Z úpatí kopce je slyšet hukot,střelba a výbuchy granátů,okamžitě je větší část divize připravena vyrazit do vrchu a zasáhnout do bojů.Žel jsme na kótě už nikoho nenašli,za soumraku se otáčíme směřujem k návratu a v zádech nám dýchají zbloudili Ámíci,následovala krátká přestřelka.Po zbytek dne jíme a pijem co hrdlo ráčí.

NEDĚLE

 

za rozbřesku a po snídani balíme a vyklíme pozici a jdeme směrem k pevnosti,kde vniká pár fotek.usuzujem,že do těchto končin znovu zavítáme a tu tvrz projdeme celou.Zážitky z víkendu byli takové,že jako výlet to bylpovedený,ale velení naší strany jaksi zapomělo dávat rozkazy a hrabalo si na svém.Pro nás ta akce byla ponaučením a bohatou zkušeností.Celá akce hořela jenom na komunikaci.

  • Mušketýr-velitel
  • Rommel-zástupce velitele
  • Markus-střelec 
  • Majkl-střelec
  • Vláďa-sniper*

úvodem

 

Na pozvání teamu 1.st.Soft Infantry příjímáme pozvánku na dvoudenní akci do bývalého vojenského prostoru Babiny poblíž Litoměřic.Večerní sraz teamu a naložení věcí do auta doprovázela velice dobrá nálada.Zásoby jídla a pití na noc a následující den byl dostatek,tak vyrážíme směrem Lbín-Babiny do tábora cestou míjíme skupinku BW 144.pionertruppe z Liberce. jak nám bylo smutno,že si nezahrajem ve svém,ale v českých,inu co dělat,byli jsme zváni frantíkama tak hrajeme pod nimi.Na místě srazu se seznamujeme s ostatními,zakládáme oheň a až do pozdních ranních hodin se všichni dobře bavíme u rozdělaného ohně

Ranní vstávání bylo poznamenáno výbuchem minometného gránátu,který kdosi odhodil k našemu stanu.Po snídani a rozcvičce po opičce se konečně přesouváme k prvnímu stanovišti a nastal nám tu jeden problém,v dostřelové zóně minometů se tu motají čísi ovce.Většina z nich zjevně pochopila,že tam nemá co dělat a dává se na ústup na vedlejší louku.

Po vyvěšení vlajky na stožár,byla odpískána operation Feueberg.Dostáváme obranu pravého křídla  a zaujímáme své pozice.Pár týpků ve woodlandech nám rozdávalo nesmyslné rozkazy,co by nás zbytečně při boji  znehybnilo a byli bychom tam jak lovná zvěř.Naše úvahy a předtuchy a úvahy to udělali my při útoku nás dohnali k závěru,že to budou obcházet se naplnila..V úkrytu křoví a vyčkávání na nepřítele si náš drahý velitel začal povídat s rodnou matičkou zemí,díky bohu,že to neviděl nepřítel v tu chvíli by se mu asi ty kule v zásobníku sekly:D

Náš záměr vpadnout tiše  do středu útočícího křidla a vyvolat tam chaos nám vyšel na 100%.Jejich postup se zastavil.Při obraně vodárny,se zformovala menší skupina a bleskově vyráží na diverzní akci na náš ztracený opěrný bod nad loukou.Aliance tento krok nečekala .V lesíku se strhla divoká přestřelka a po chvíli byl bod čistý.Po akci se urychleně stahujem zpět na základnu.Náš další úkol byl zastavit postup k vodárně.Ve stráni ze stromu ve dvou kryjem třetího ,který poutá na sebe pozornost.Zbíráme cenné trofeje”které jak se později ukázalo”,byly opravdu cenné.Akce byla pro nás velice zdařilá s dobrými vysledky.